5 snadných kroků k návratu do běžného režimu... značka: POMALU, ALE JISTĚ!
Návrat do reality může být po vánočním „váleníčku“ trošku šok. Vánoce a oslavy nového roku jsou pro většinu z nás obdobím nejdelšího odpočinku a zároveň největšího „dopřávání si“. Návrat ke každodenním povinnostem je tak ještě horší než zvykání si na jarní změnu času. Proto jsme si pro Vás připravili pár osvědčených rad, jak znovu „naskočit“ do rozjetého vlaku a nepřejít z vánoční nálady do zimní deprese a plynule až k jarní únavě.
1) Jděte na to postupně
Egyptské pyramidy nepostavili za den, Američané také nedobyli měsíc za týden a ani Vy proto nemusíte za týden dělat zázraky na počkání. Oblastí, ve kterých si během Vánoc dáváme „oraz“ je hned několik – jídlo, cvičení, pracovní povinnosti, vstávání na budík atd. Bohužel povinnosti, ani nabraná kila 
Priority si dejte na papír, stačí i to-do listnemají nožičky a nikam neutečou. Ba, naopak! Poctivě na nás čekají a my máme první lednový týden pocit, že už teď jsme vkročili do nového roku špatnou nohou a nemáme šanci vše dohnat, zhubnout a napravit. Máme pro Vás důležitou radu: „ZPOMALTE!“. Nejste David Copperfield, takže nelze očekávat, že vše mávnutím kouzelné hůlky vyřešíte a jedeme dál. Pokud je toho na Vás hodně už z kraje měsíce, v klidu si vezměte ten krásný nový diář či zápisník, který Vám nadělil Ježíšek a určete si priority. Rozdělte si povinnosti na ty, u kterých Vám už skoro „hoří … „(však víte, co a kde) a ty, které mohou ještě nějaký ten den či dva počkat. Nezapomínejte, že je to všude skoro stejné. Je proto dost možné, že i Váš nadřízený je na tom podobně, takže můžete počítat i s troškou té novoroční benevolence.
2) Napište si plán
Plánujte přehledně, třeba v tečkovaném zápisníku
Jak jsme již uvedli, je důležité si odstupňovat akutnost jednotlivých problémů a ideální je, udělat to v nějakém diáři či zápisníku. Aby se z něj však hned z kraje roku nestala „Kniha stínů či hříchů“ je fajn si tam zanést i něco pozitivního. Sepište si cíle na nový rok. Ne však formou bájných novoročních předsevzetí doplněných o obrázky jednorožců, kteří nám připomínají, nakolik je vyplnění oněch cílů reálné. Stanovte si klidně velké cíle, rozdělte si je však na menší části. Určete si jednotlivé krůčky, jejichž vyplnění můžete snadno sledovat a zaznamenávat. Tím získáte lepší přehled o tom, zda na to jdete dobře, nebo si o tom spíš máte nechat zase jenom zdát.
Pojmenujte to, za co se můžete pochválit
3) Zaznamenávejte si úspěchy
Že se nic pod získání Nobelovky nepočítá? Chyba lávky! Zapisujte si každý den alespoň tři věci, za které jste na sebe pyšní. A nemusí to být zrovna objev vakcíny na covid. Dali jste si o řádek čokolády míň? Zapište si to! Místo výtahu jste dnes šli po schodech? Šup tam s tím! V tomto spisu Vaší dokonalosti si pak zpětně můžete listovat. Bude Vás nejen těšit, kolik jste toho zvládli, ale zároveň Vás to bude motivovat k dalším úspěchům a hecovat k překovávání sebe sama.
4) Odměňujte se
Pravděpodobně si po tom všem cukroví a rozbalování dárků říkáte, že už na sladké nesmíte ani pomyslet a na nějaké obdarovávání si zase musíte rok počkat. I tady platí pravidlo, že nic se nemá přehánět. Nebojte se si za splněný úkol dopřát nějakou tu „dobrůtku“ nebo malý dáreček. Často se totiž kritizujeme, ale znáte to: „… když se nepochválíš sám, nikdo to za tebe neudělá… “. Co třeba spojit příjemné s užitečným a vybrat si nějaký kouzelný zápisník, do kterého si sepíšete své další cíle?
5) Nebuďte v tom sami
Ve dvou se to lépe táhne. No a v nejhorším je tu ještě mlčenlivý věrný papírový parťák :-)
Ve dvou se to táhne líp. A co teprve, když je Vás ještě víc? Proč se o své cíle nepodělit s kamarády, členy rodiny nebo kolegy z práce? Věřte, že nejste jediní, kdo nemůže popadnout dech už při vstávání z postele, nedopne kalhoty a usíná kvůli svátkovému režimu až po půlnoci. Pokud se svěříte, možná najdete nějaké „spolutrpitele“, se kterými se můžete vzájemně motivovat, hecovat a udělat si plnění stanovených cílů zábavnějším. Nebo si vymyslete vzájemné tresty. Však ono Vás to po pátém placení obědu „za trest“ donutí začít něco dělat.
A na závěr přidáme ještě jedno důležité pořekadlo. Ne, nebude to žádné motivační gró typu „"Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.", kterým je třeba si dle některých rádců minimálně vytapetovat celý byt. My na to jdeme mnohem přirozeněji. A proto rada od nás na závěr zní takto: "Lépe pozdě než nikdy.“. Jen pozor, abyste tak neargumentovali svému šéfovi na poradě :-)
Autor: Kateřina Zajíčková
Fotky: Pexels.com a archivy firem (JiL sisters, Dingbats, Archer & Olive)